Číselné výrazy

Zdravím,

potřeboval bych poradit, protože absolutně nechápu jak se dobrat k výsledku.

Jedná se o číselné výrazy a potřeboval bych napsat postup jak se to počítá.

Jsem od střední 13let a už si z matiky bohužel moc nepamatuji.

Zapište a vypočítejte:

  1. součin součtu a rozdílu čísel −2,3 a 4,7
  2. rozdíl podílu čísel 3 a 5 a podílu čísel k nim opačných
  3. rozdíl podílu čísel 2 a 7 a podílu čísel k nim převrácených

Výsledky:

  1. −16,8
  2. 0
  3. −45/14 (ve zlomku)

Předem moc děkuji.


Obtížnost: Střední škola
Jindra T.

Jindra T.

16. 02. 2021   17:42

7 odpovědí

Tomáš K.
Tomáš K.
16.02.2021 18:11:16

Přeji pěkné odpoledne, Jindro.

Důležité je především vědět, co je to rozdíl, součet, součin a podíl.

Pokud \(a, b \in \mathbb{ R} \) jsou dvě libovolná reálná čísla, pak

\(a + b\) je jejich součet,

\(a - b\) je jejich rozdíl (zde záleží na pořadí čísel),

\(a \cdot b\) je jejich součin a

\(\frac{ a} { b} \) je jejich podíl, pokud \(b \neq 0\) (zde rovněž záleží na pořadí čísel)

Dále je třeba si ujasnit, co přesně znamená číslo opačné a číslo převrácené.

Pokud máme libovolné reálné číslo \(a\), pak číslo opačné k číslu \(a\) je takové číslo \(b\), aby platila rovnice \(a + b = 0\), tedy na reálných číslech je k číslu \(a\) opačné číslo \(-a\). Abych uvedl příklad, k číslu \(2\) je opačné číslo \(-2\).

Převrácené číslo je trochu něco jiného. Převráceným číslem k libovolnému reálnému číslu \(a\) rozumíme takové číslo \(b\), aby platila rovnice \(a \cdot b = 1\). Snadno dojdeme k tomu, že k číslu \(a\) je převrácenou hodnotou číslo \(\frac{ 1} { a} \). Musí ale platit, že \(a \neq 0\). Číslo \(0\) převrácenou hodnotu jako jediné reálné číslo nemá. Abych uvedl příklad, k číslu \(8\) je převrácené číslo \(\frac{ 1} { 8} \).

Jinak taky můžeme říct, že číslo opačné je inverzním prvkem reálného čísla vzhledem na sčítání a číslo převrácené je iverzním prvkem reálného čísla (s výjimkou nuly) vzhledem na násobení.

Co se týče vašich příkladů, postupujeme následovně:

  1. součin součtu a rozdílu čísel \(-2.3\) a \(4.7\)

Součet těchto čísel je \(-2.3 + 4.7\) a jejich rozdíl je \(-2.3 - 4.7\). Teď jen najdeme součin těchto výrazů, tedy:

\((-2.3 + 4.7) \cdot (-2.3 - 4.7) = 2.4 \cdot -7 = -16.8\)

  1. rozdíl podílu čísel \(3\) a \(5\) a podílu čísel k nim opačných

Podíl čísel \(3\) a \(5\) je \(\frac{ 3} { 5} \). Číslo opačné k \(3\) je \(-3\) a číslo opačné k \(5\) je \(-5\), tedy podíl čísel opačných k \(3\) a \(5\) je \(\frac{ -3} { -5} = \frac{ 3} { 5} \).

Hledaný rozdíl je tudíž \(\frac{ 3} { 5} - \frac{ 3} { 5} = 0\).

  1. rozdíl podílu čísel \(2\) a \(7\) a podílu čísel k nim převrácených

Podíl čísel \(2\) a \(7\) je \(\frac{ 2} { 7} \). Číslo převrácené k \(2\) je \(\frac{ 1} { 2} \) a číslo převrácené k \(7\) je \(\frac{ 1} { 7} \). Podíl převrácených čísel je tedy \(\frac{ \frac{ 1} { 2} } { \frac{ 1} { 7} } = \frac{ 7} { 2} \).

Rozdíl těchto dvou zlomků je tedy:

\(\frac{ 2} { 7} - \frac{ 7} { 2} = -\frac{ 45} { 14} \)

Snad je to všechno zřejmé! Určitě se ozvěte, pokud ne.

Souhlasí: 1    
Jindra T.
Jindra T.
16.02.2021 18:29:20

Moc Vám děkuji Tomáši.

Skvěle vysvětleno.

Mohu Vás ještě požádat - v prvním příkladě, jak jste došel k číslu 2,4 ?

Tomáš K.
Tomáš K.
16.02.2021 18:36:28

Vážený pane Jindro,

poměrně jednoduše. V závorce je výraz \(-2.3 + 4.7\). Jde o součet dvou čísel (záporného a kladného). My víme, že sčítání je na reálných číslech takzvaně komutativní, tedy nezáleží na pořadí jednotlivých operandů. Závorku tedy můžeme zapsat jako \(4.7 - 2.3\), což je sice rozdíl, ale technicky jde stále jen o sčítání kladného a záporného čísla \(4.7 + (- 2.3)\).

Stačí už jen spočítat, že \(4.7 - 2.3 = 2.4\)

Souhlasí: 1    
Jindra T.
Jindra T.
16.02.2021 18:55:21

ááá tak pardon. Já myslel že se závorky počítají mezi sebou jako (-2,3 x -2,3) ...

Mám takové mezery že nevím, jestli se doučovat látku 2.stupně základní školy a nebo se nějak prolouskat číselnými výrazy a na to nabalovat další.

Ještě jednou Vám děkuji za odpovědi a trpělivost.

Přeji příjemný večer.

Jindra T.
Jindra T.
16.02.2021 19:00:09

Teď koukám, že číselné obory jsou látkou 9.třídy.

To jsem na tom tedy dost špatně.

Tomáš K.
Tomáš K.
16.02.2021 20:57:43

Vážený pane Jindro,

ale samozřejmě že takto by bylo možné příklad také počítat!

Máte-li součin \((−2.3 + 4.7) \cdot (−2.3 − 4.7)\), pak by roznásobení závorek bylo naprosto legitimní operací.

Určitě můžete provést následující:

\((−2.3 + 4.7) \cdot (−2.3 − 4.7) =

(-2.3 \cdot (-2.3)) + (-2.3 \cdot (-4.7)) + (4.7 \cdot (-2.3)) + (4.7 \cdot (-4.7)) = 5.29 + 10.81 - 10.81 - 22.09 = -16.8\).

Jak vidíte, i takto jsme dospěli k témuž výsledku. Podobné roznásobení by bylo nutné v případě, že jeden ze členů uvnitř závorky by byla proměnná, neznámá nebo iracionální konstanta (např. \(e\)). V tomto případě můžeme ale jednoduše provést sčítání uvnitř závorky, v tom nám nic nebrání.

Co se týče těch mezer v matematice, o kterých mluvíte, přeji vám, ať se vám podaří je postupně zaplňovat. Určitě vám to půjde rychleji, než byste řekl.

Tomáš K.
Tomáš K.
16.02.2021 20:59:36

Omluvám se, LaTeX se nějak nepopral s tak dlouhým matematickým zápisem (v náhledu nicméně vše fungovalo). Vložím to sem znovu na více řádcích:

\((−2.3 + 4.7) \cdot (−2.3 − 4.7) =\)

\((-2.3 \cdot (-2.3)) + (-2.3 \cdot (-4.7)) + (4.7 \cdot (-2.3)) + (4.7 \cdot (-4.7)) =\)

\(5.29 + 10.81 - 10.81 - 22.09 = -16.8\).

Pro napsání komentáře se musíte přihlásit.