Hyperbolometrické funkce

Ahoj Michale,

minimálně v programování a ve vědě se hodí veškerá výbava matematiky, protože se tím řeší složité úlohy z reálného světa.

Za spoustou algoritmických úloh se skrývá složitá matematika a když budeš mít znalosti z různých oborů, tak ti to pomůže rychleji vymyslet elegantní řešení. Zároveň pro řešení složitých úloh pak běžná středoškolská matematika přestává stačit.

Inverzní funkce bych v programování použil třeba pro různé typy šifrování, pro kompresi dat, různé kontrolní součty a podobně. Jde o věci, které nemají fyzický ekvivalent ve fyzickém světě, tak se to možná trochu složitěji představuje.

Tak konkrétně řetězovka ve stavitelství je dána funkcí cosh x, například ocelové lano mezi dvěma nosníky zaujme vlivem tíže tvar řetězovky konvexní, nebo el. vodiče mezi stožáry, také se používá konkávní řetězovky, kdy mostní ocelový oblouk má ten tvar, takže lépe vzdoruje zatížení, čili velmi často se přitom také počítá argcosh x, kdy chceme obdržet argument té funkce, takže má fyzikální opodstatnění a to velmi často. Třeba když se bude něco měřit pásmem třeba ocelovým, tak to rovněž zaujme tvar řetězovky a když se dříve měřila geodetická základna invarovými dráty, když ještě nebyly elektronické dálkoměry, tak se počítala napínací síla, kterou se ta řetězovka s hlediska protažení kompenzuje. Takže až pojedte někdy po obloukovém ocelovém mostě, jako je třeba v Ústí nad Labem a na mnoha místech jinde, tak má tvar daný hyperbolickou funkcí, dále jak hyperbolická, tak inversní čili hyperbolometrická funkce se v mostním stavitelství ale i u stožárů VN používá stále.