Vzkaz pro Marka V.

Marku, vím, že jste zastáncem pojmu procentní bod. Já jsem umírněný odpůrce používání tohoto pojmu a hledám spojence. Po shlédnutí Vašich videí dostupných na internetu o procentním počtu pro základní školu jsem si řekl, že jako spojenec budete ideální. Dokonce jsem si nějakou chvíli myslel, že ve Vás budu mít ZAPÁLENÉHO spojence. Pak jsem se 28.06. 2023 ve 22:02:42 z Vaší odpovědi na příspěvek do Fóra Mathematicatoru s názvem Procentní bod dověděl, že ve Vás spojence mít nebudu, ale 5 minut poté jsem si přečetl Váš další příspěvek, v němž popisujete důležité pravidlo, cituji: Když mluvíme o tom, že něco se zvětšilo nebo zmenšilo o nějaký počet procent, tak je nezbytné říct co je tím základem. A když se to neřekne, tak se automaticky myslí to o čem jsme mluvili. Konec citátu. A zase jsem začal doufat, protože toto Vaše pravidlo lze využít na podporu mého stanoviska o nesmyslnosti procentního bodu. V prvním z obou Vašich příspěvků do diskuse jste použil k objasnění svého názoru příklad zvýšení úrokové míry (z hlediska posuzování oprávněnosti používání pojmu procentní bod můžeme termíny ‚úroková míra‘ a ‚úroková sazba‘ považovat za synonyma; to zde v závorce uvádím proto, že tyto dva pojmy v textu zaměňujete, tak aby nedošlo k nedorozumění) z původního 1 % na současná 2 %, ve druhém příspěvku jste použil příklad s měnícími se volebními preferencemi vybrané strany (dále jen volebními preferencemi) z 20 % na 30 %. Využití Vámi popsaného pravidla popíši na příkladu s volebními preferencemi. Každý ví, že volební preference se udávají v procentech a mají za základ počet všech voličů chystajících se jít k volbám (dále jen počet všech voličů). Původní volební preference mají za základ počet všech voličů, současné volební preference mají za základ počet všech voličů, spor mezi zastánci a odpůrci je o přírůstku, zda se tento procentní údaj nazývá 10 % nebo 10 procentních bodů.

Když se řekne:

Volební preference se zvýšily z 20 % o 10 % na 30 %

a nepromluví-li se při tom o žádné změně základu, předpokládá se i u přírůstku stejný základ, jaký mají veličiny „o kterých se mluví“. Podle Vašeho pravidla je základem přírůstku počet všech voličů u všech třech ve větě figurujících procentních veličin.

Na rozdíl od toho, když bychom řekli:

Úroková míra se zvýšila z 20 % o 50 % na 30 %

tak její nesmyslnost nevyřeší to, že podle Vašeho pravidla „řekneme co je tím základem“, že oněch 50 % má základ v počtu procent samotné původní úrokové míry, ani když překřtíme procenta v předchozí větě na procentní body. Místo nesmyslné věty navrhuji stručně, jednoduše a hlavně PŘESNĚ pojmenovat situaci větou:

Počet voličů se zvýšil o 50 %.

Přispěji mým pravidlem: „Nazývejme věci tak jak se skutečně jmenují a ta pojmenování důsledně dodržujme.“ Doufám, že Vy, jako matematik se s ním ztotožníte, ale já k němu ještě dodávám: „a obejdeme se bez zbytečného konstruktu procentní bod“.

Marku, různými cestami jsem se pokoušel se s Vámi spojit a nabyl jsem dojmu, že o to z nějakého důvodu nemáte zájem. Samozřejmě přemýšlím, co by tím důvodem mohlo být a nic mě nenapadá. Snad nanejvýš (doufám ale, že se mýlím) ta „kudla v kapse“ ktrýžto obrat jsem použil při vyjádření mého pocitu, že si nedovedu představit, že byste mohl nebýt odpůrce pojmu procentní bod. Pokud jsem se přece jenom strefil, omlouvám se a prosím, zamyslete se nad mými argumenty podporujícími zpětnahrazení pojmu procentní bod termínem procento a hlavně přejděte se svým pravidlen na druhou stranu barikády , byl byste její velmi významnou oporou.

Zdravím, Vratislav Č.

[email protected]